Byl to jeden z prvních spotřebičů, který jsme si dohromady koupili. Už ani nevím, jestli to bylo za svobodna nebo později, ale určitě s námi byl už na nemocniční ubytovně, kde jsme bydleli ještě 8 měsíců po svatbě. Vybrali jsme Elektrolux, vítěze tehdejšího D-testu. Pochopitelně s námi putoval do našeho nynějšího bydliště, kde vždy skvěle plnil svoji funkci.
Poté, co se nám narodil Tomáš a pár týdnů po narození měl příšernou rýmu, se vysavač hodil i na odsávání hlenů. Ze tří odsávaček, které jsme koupili, jsme nakonec zkonstruovali svoji vlastní, která nejvíce vyhovuje našim potřebám. Pochopitelně ale stále obměňujeme hadičkovou odsávačku po každé rýmě. Stejně jako většina miminek měl i náš syn rád tichý uklidňující monotónní zvuk, u kterého byl schopen usnout. Pravda, že jsme toho nijak často nevyužívali - vždy dobře spal.
Kromě pravidelného vysávání domácnosti a občasného vysávání usopleného nosu má náš vysavač ještě mnohem důležitější funkci. Je to totiž naprosto nejoblíbenější hračka, už tak od 8-9 měsíců. Nejprve se u něj vzpíral a pozoroval, jak vysáváme, pak se u něj stavěl, mačkal tlačítka, upravoval výkon a neúmyslně ho vypínal a pak se zlobil, jak to, že nefunguje. Začal u něj stát i bez držení a nadšeně výskal a tleskal, to mu ostatně vydrželo dodnes. Dneska už ví, kde je šňůra, snaží se jí dávat do zásuvky (tomu se snažím zabraňovat), umí jej zapnout, ví, kde se snižuje a zvyšuje výkon. Přinesení vysavače a samotný úklid s ním připomíná v jeho podání extázi. Když jej odneseme z pokoje, řve. Pokud mu necháme hlavici na hraní, dokáže nám odnesení stroje odpustit. Vydrží takto "vysávat" - tj. jezdit po podlaze naprázdno - klidně půlhodinu. Když se zeptáme, jak dělá vysavač, předvede velmi autentický zvuk. V jedné naší obrázkové knížce je asi 50 různých obrázků, první, který bez problému ukáže, je právě vysavač.
Prostě je to stroj, bez kterého se naše domácnost a naše hračkárna neobejde.
Žádné komentáře:
Okomentovat