Byl to jeden z prvních spotřebičů, který jsme si dohromady koupili. Už ani nevím, jestli to bylo za svobodna nebo později, ale určitě s námi byl už na nemocniční ubytovně, kde jsme bydleli ještě 8 měsíců po svatbě. Vybrali jsme Elektrolux, vítěze tehdejšího D-testu. Pochopitelně s námi putoval do našeho nynějšího bydliště, kde vždy skvěle plnil svoji funkci.
Poté, co se nám narodil Tomáš a pár týdnů po narození měl příšernou rýmu, se vysavač hodil i na odsávání hlenů. Ze tří odsávaček, které jsme koupili, jsme nakonec zkonstruovali svoji vlastní, která nejvíce vyhovuje našim potřebám. Pochopitelně ale stále obměňujeme hadičkovou odsávačku po každé rýmě. Stejně jako většina miminek měl i náš syn rád tichý uklidňující monotónní zvuk, u kterého byl schopen usnout. Pravda, že jsme toho nijak často nevyužívali - vždy dobře spal.
Kromě pravidelného vysávání domácnosti a občasného vysávání usopleného nosu má náš vysavač ještě mnohem důležitější funkci. Je to totiž naprosto nejoblíbenější hračka, už tak od 8-9 měsíců. Nejprve se u něj vzpíral a pozoroval, jak vysáváme, pak se u něj stavěl, mačkal tlačítka, upravoval výkon a neúmyslně ho vypínal a pak se zlobil, jak to, že nefunguje. Začal u něj stát i bez držení a nadšeně výskal a tleskal, to mu ostatně vydrželo dodnes. Dneska už ví, kde je šňůra, snaží se jí dávat do zásuvky (tomu se snažím zabraňovat), umí jej zapnout, ví, kde se snižuje a zvyšuje výkon. Přinesení vysavače a samotný úklid s ním připomíná v jeho podání extázi. Když jej odneseme z pokoje, řve. Pokud mu necháme hlavici na hraní, dokáže nám odnesení stroje odpustit. Vydrží takto "vysávat" - tj. jezdit po podlaze naprázdno - klidně půlhodinu. Když se zeptáme, jak dělá vysavač, předvede velmi autentický zvuk. V jedné naší obrázkové knížce je asi 50 různých obrázků, první, který bez problému ukáže, je právě vysavač.
Prostě je to stroj, bez kterého se naše domácnost a naše hračkárna neobejde.
pondělí 25. ledna 2016
čtvrtek 14. ledna 2016
Osm týdnů! Nebo možná méně?
Tak do termínu porodu zbývá osm týdnů. Strašně to uteklo od té doby, kdy jsem se přestala bát, že potratím nebo že hodně předčasně porodím. Tedy, času je stále víc než dost a nechci nic zakřiknout, ale doufám, že snad už se vše povede, jak má.
S tím taky souvisí seznam věcí, který je nutno udělat a zařídit, nejlépe v lednu. Tak doufejme, že to všechno stihneme.
1. Nachystat tašku do porodnice
Už jsem začala! Vyprala jsem župan, přidala košili na rozepínání, osušku, ručník, spodní prádlo a ponožky. Našla jsem oddací list, oprášila jsem krabici s vložkami do podprsenky a balík plenek jedniček - obojí mi zbylo ještě po Tomíkovi. K tomu jsem přidala balíček čistících ubrousků. Objednala jsem si porodnické vložky a jednorázové kalhotky a Bepanthen mast na zadeček. Spolu s novými kojícími podprsenkami jsou toto snad jediné "nové" výdaje, vše ostatní do porodnice už jako "zkušení" máme. Zbývá snad jen přidat nějaké pití a svačinku, čtení, běžné hygienické potřeby a jsme snad ready to go! Pochopitelně přidám i doklady, mobil s nabíječkou a foťák, to ale až na poslední chvíli.Zapomněla jsem na něco?
NUTNO ZREVIDOVAT A PŘIBALIT PŘEZŮVKY!
2. Sestavit korbičku ke kočárku
Vzhledem k útlému věkovému rozdílu našich dětí (snad 16 měsíců) jsme se rozhodli pro koupi sourozeneckého kočárku. Nakonec jsme vybrali Baby jogger city select - takový, který jde použít pro jedno i dvě děti (teoreticky i tři, pokud ten nejstarší jede na skejtíku). Zatím jsme maximálně spokojeni. HOTOVO!
3. Postavit postýlku
Po úvahách, zda postýlku koupit novou či z druhé ruky, jsme se nakonec přiklonili k první variantě. Přispěl k tomu výsledek D-testu postýlek, výprodej v Ikea a poměrně vysoké ceny za postýlky z druhé ruky. Sice jsme nekoupili přesně tu, která v D-testu dokonce vyhrála, ale Sundvik je jí v řadě parametrů podobná a snad bude stejně funkční a bezpečná. Líbí se nám, že až je dítě samostatnější, dá se oddělat jedna bočnice, aby mohlo dítě samo vylézt. Postýlka Tomíka Sniglar (rovněž Ikea) toto nemá a navíc nemá ani roštové dno, což určitě přispívá k lepšímu odvětrání matrace a zdravějšímu spaní. HOTOVO!
4. Sestavit skříně v dětském pokoji
Skříně jsme koupili rovněž v Ikea a vybrali jsme si sice okoukané, ale pěkné a snad i funkční z řady Stuva. Líbí se nám množství kombinací, dostatek úložného prostoru a možnosti dokoupení všeho, co je potřeba. Namíchali jsme zeleno-bílou kombinaci skříněk a zásuvek, takže to působí vesele a zároveň nijak extrémně rušivě. HOTOVO!
5. Vyklidit dětský pokoj
Tento bod souvisí s bodem předchozím. Dětský pokoj je zaskládán všemi možnými věcmi, krabicemi s dětským oblečením různých velikostí, pro kluka i pro holku, hračkami, které jsme podědili a na které je Tomík ještě velký nebo se nám zdály nevhodné (např. dětské chodítko). Zároveň tato místnost slouží jako žehlírna, kde se občas kupí čisté, ale nevyžehlené nebo neposkládané prádlo. HOTOVO!
6. Koupit koberec do dětského pokoje
Koberec jsme vyhodnotili jako nejpraktičtější povrchovou úpravou místnosti pro dítě. Je teplý, příjemný, dá se jednoduše vysát a zároveň může být pěkně barevný - tak, aby se v něm dítě cítilo dobře. Sice může být domovem roztočů, ale i tak studená dřevěná, laminátová nebo PVC podlaha koberci rozhodně nemůže konkurovat. HOTOVO, pouze musíme koberec zaříznout a nastěhovat zpátky skříně.
7. Vyprat, vyžehlit a uklidit miminkovské oblečky
Začala jsem! Část máme poděděnou od sestřenic, část jsem koupila a část je po Tomíkovi. V klučičí modré bude "na doma", v holčičím na ven a na lepší. Poté naskládat do nových skříní! HOTOVO!
8. Koupit ještě jedno balení plenek Pampers Sensitive 1
S Tomíkem jsme vypotřebovali tři balíky jedniček, ale myslím, že jsme ale mohli přejít na dvojky klidně dříve. Z toho důvodu nám taky hodně balíků dvojek zbylo, takže myslím, že v tomto máme jinak vystaráno na první dva, možná tři měsíce.
9. Navařit do zásoby sobě i Tomíkovi, sobě zejména vývary
Nejsem žádná velká ani vášnivá kuchařka, ale jíst se musí. Abychom si to ze začátku trochu usnadnili, měli bychom mít v mrazničce nachystané krabičky, které by bylo potřeba jen rozmrazit a ohřát.
10. Dát podrobnou instruktáž tchyni, co a jak s Tomíkem
Babička se sice angažuje, ale určitě jí pár cenných rad bude k dobru. co kdy jí, jak se připravuje mléko, kaše, kde má přebalovací potřeby a věci na převlečení. Toto bude třeba zejména v době, kdy se bude rodit, jinak bude po většinu času s Tomíkem tatínek. HOTOVO! (Jsem na ně opravdu zvědavá, jak si povedou)
11. Uklidit skříňky v kuchyni, aby se tchyně některých věcí nelekla
Ne, že bychom žili v binci, ale zlepšit se to dá...
12. Koupit Tomíkovi papučky
Kluk už opravdu sám chodí, a tak by měl chodit v papučích. HOTOVO! Ale: Tomík se v papučkách necítí dobře a tak stále pochoduje doma v ponožkách (a mně to rozhodně nevadí).
13. Vybrat a koupit tašku ke kočárku
Nejobnošenější součástka starého kočárku Quinni speedy je právě taška. Vždyť kočárek odvozil prakticky tři děti! Navíc se nám nehodí barevně, už by to prostě chtělo změnu a je to optimální dárek k mým narozeninám, tak si budu muset něco pořídit!
14. Vybrat a koupit odsávačku na mléko
Další narozeninový dárek pro mě. Minule jsem žádnou neměla, pak jsem si v krizi půjčovala z lékárny elektrickou za nemalý peníz, navíc jsem ji musela složitě zamlouvat, sepisovat smlouvu o půjčení a podobně. Chci manuální, dvoufázovou, pohodlnou a spolehlivou, takovou aby v případě nouze či potřeby dokázala odsát mléko. Motivace ke kojení je tentokrát ještě silnější, už jen proto, že jsem zažila kojence kojeného i na umělém mléku. Umělé mléko je sice pohodlnější, ale za to leze do peněz a musí se věčně umývat lahve - a to je nejméně oblíbená činnost nás rodičů. A diskuze o tom, že je mateřské mléko vhodnější snad ani nemusí být, to víme všichni. HOTOVO: vybraný model poslán manželovi ke koupi - dostanu k narozeninám!
S tím taky souvisí seznam věcí, který je nutno udělat a zařídit, nejlépe v lednu. Tak doufejme, že to všechno stihneme.
1. Nachystat tašku do porodnice
Už jsem začala! Vyprala jsem župan, přidala košili na rozepínání, osušku, ručník, spodní prádlo a ponožky. Našla jsem oddací list, oprášila jsem krabici s vložkami do podprsenky a balík plenek jedniček - obojí mi zbylo ještě po Tomíkovi. K tomu jsem přidala balíček čistících ubrousků. Objednala jsem si porodnické vložky a jednorázové kalhotky a Bepanthen mast na zadeček. Spolu s novými kojícími podprsenkami jsou toto snad jediné "nové" výdaje, vše ostatní do porodnice už jako "zkušení" máme. Zbývá snad jen přidat nějaké pití a svačinku, čtení, běžné hygienické potřeby a jsme snad ready to go! Pochopitelně přidám i doklady, mobil s nabíječkou a foťák, to ale až na poslední chvíli.Zapomněla jsem na něco?
NUTNO ZREVIDOVAT A PŘIBALIT PŘEZŮVKY!
2. Sestavit korbičku ke kočárku
Vzhledem k útlému věkovému rozdílu našich dětí (snad 16 měsíců) jsme se rozhodli pro koupi sourozeneckého kočárku. Nakonec jsme vybrali Baby jogger city select - takový, který jde použít pro jedno i dvě děti (teoreticky i tři, pokud ten nejstarší jede na skejtíku). Zatím jsme maximálně spokojeni. HOTOVO!
3. Postavit postýlku
Po úvahách, zda postýlku koupit novou či z druhé ruky, jsme se nakonec přiklonili k první variantě. Přispěl k tomu výsledek D-testu postýlek, výprodej v Ikea a poměrně vysoké ceny za postýlky z druhé ruky. Sice jsme nekoupili přesně tu, která v D-testu dokonce vyhrála, ale Sundvik je jí v řadě parametrů podobná a snad bude stejně funkční a bezpečná. Líbí se nám, že až je dítě samostatnější, dá se oddělat jedna bočnice, aby mohlo dítě samo vylézt. Postýlka Tomíka Sniglar (rovněž Ikea) toto nemá a navíc nemá ani roštové dno, což určitě přispívá k lepšímu odvětrání matrace a zdravějšímu spaní. HOTOVO!
4. Sestavit skříně v dětském pokoji
Skříně jsme koupili rovněž v Ikea a vybrali jsme si sice okoukané, ale pěkné a snad i funkční z řady Stuva. Líbí se nám množství kombinací, dostatek úložného prostoru a možnosti dokoupení všeho, co je potřeba. Namíchali jsme zeleno-bílou kombinaci skříněk a zásuvek, takže to působí vesele a zároveň nijak extrémně rušivě. HOTOVO!
5. Vyklidit dětský pokoj
Tento bod souvisí s bodem předchozím. Dětský pokoj je zaskládán všemi možnými věcmi, krabicemi s dětským oblečením různých velikostí, pro kluka i pro holku, hračkami, které jsme podědili a na které je Tomík ještě velký nebo se nám zdály nevhodné (např. dětské chodítko). Zároveň tato místnost slouží jako žehlírna, kde se občas kupí čisté, ale nevyžehlené nebo neposkládané prádlo. HOTOVO!
6. Koupit koberec do dětského pokoje
Koberec jsme vyhodnotili jako nejpraktičtější povrchovou úpravou místnosti pro dítě. Je teplý, příjemný, dá se jednoduše vysát a zároveň může být pěkně barevný - tak, aby se v něm dítě cítilo dobře. Sice může být domovem roztočů, ale i tak studená dřevěná, laminátová nebo PVC podlaha koberci rozhodně nemůže konkurovat. HOTOVO, pouze musíme koberec zaříznout a nastěhovat zpátky skříně.
7. Vyprat, vyžehlit a uklidit miminkovské oblečky
Začala jsem! Část máme poděděnou od sestřenic, část jsem koupila a část je po Tomíkovi. V klučičí modré bude "na doma", v holčičím na ven a na lepší. Poté naskládat do nových skříní! HOTOVO!
8. Koupit ještě jedno balení plenek Pampers Sensitive 1
S Tomíkem jsme vypotřebovali tři balíky jedniček, ale myslím, že jsme ale mohli přejít na dvojky klidně dříve. Z toho důvodu nám taky hodně balíků dvojek zbylo, takže myslím, že v tomto máme jinak vystaráno na první dva, možná tři měsíce.
9. Navařit do zásoby sobě i Tomíkovi, sobě zejména vývary
Nejsem žádná velká ani vášnivá kuchařka, ale jíst se musí. Abychom si to ze začátku trochu usnadnili, měli bychom mít v mrazničce nachystané krabičky, které by bylo potřeba jen rozmrazit a ohřát.
10. Dát podrobnou instruktáž tchyni, co a jak s Tomíkem
Babička se sice angažuje, ale určitě jí pár cenných rad bude k dobru. co kdy jí, jak se připravuje mléko, kaše, kde má přebalovací potřeby a věci na převlečení. Toto bude třeba zejména v době, kdy se bude rodit, jinak bude po většinu času s Tomíkem tatínek. HOTOVO! (Jsem na ně opravdu zvědavá, jak si povedou)
11. Uklidit skříňky v kuchyni, aby se tchyně některých věcí nelekla
Ne, že bychom žili v binci, ale zlepšit se to dá...
12. Koupit Tomíkovi papučky
Kluk už opravdu sám chodí, a tak by měl chodit v papučích. HOTOVO! Ale: Tomík se v papučkách necítí dobře a tak stále pochoduje doma v ponožkách (a mně to rozhodně nevadí).
13. Vybrat a koupit tašku ke kočárku
Nejobnošenější součástka starého kočárku Quinni speedy je právě taška. Vždyť kočárek odvozil prakticky tři děti! Navíc se nám nehodí barevně, už by to prostě chtělo změnu a je to optimální dárek k mým narozeninám, tak si budu muset něco pořídit!
14. Vybrat a koupit odsávačku na mléko
Další narozeninový dárek pro mě. Minule jsem žádnou neměla, pak jsem si v krizi půjčovala z lékárny elektrickou za nemalý peníz, navíc jsem ji musela složitě zamlouvat, sepisovat smlouvu o půjčení a podobně. Chci manuální, dvoufázovou, pohodlnou a spolehlivou, takovou aby v případě nouze či potřeby dokázala odsát mléko. Motivace ke kojení je tentokrát ještě silnější, už jen proto, že jsem zažila kojence kojeného i na umělém mléku. Umělé mléko je sice pohodlnější, ale za to leze do peněz a musí se věčně umývat lahve - a to je nejméně oblíbená činnost nás rodičů. A diskuze o tom, že je mateřské mléko vhodnější snad ani nemusí být, to víme všichni. HOTOVO: vybraný model poslán manželovi ke koupi - dostanu k narozeninám!
čtvrtek 7. ledna 2016
2015 je za námi
Tak tu máme nový rok a ten starý necháváme už jen ve vzpomínkách. A jaký byl? Hektický, veselý, ale hlavně úplně jiný než roky předešlé.
V lednu jsme konečně vystoupili ze stínu šestinedělí, sžili jsme se s miminkem a i když jsme pořád bojovali s rýmou, užívali jsme si rodinného života. Tomík se začal usmívat a také o sobě dávat znát, zvlášť když má hlad. Já často řeším, zda mám dostatek mléka. Jinak hodné miminko většinu večerů propláče. Poprvé jsme byli přes noc v Komárově u babičky - doma se dělal nový plynový kotel. S ním se vyřešilo teplo domova i ohřívání teplé vody, v čemž dodnes vidíme ohromné zvýšení kvality našeho života. Karma z koupelny šla do věčných lovišť.
Začátek února je ve smyslu laktační krize - nemám dost mléka, a tak půjčuju na pár dní elektrickou odsávačku, zobu homeopatika a snažím se rozkojit, což se na nějakou dobu daří. Z nepohyblivého miminka začíná být společenský tvor, který si hraje, má rád koupání a má svou oblíbenou hračku - včelku.
Březen je mezníkem v oblasti Tomíkova jídla - pro váhový úbytek, nespokojenost a v neposlední řadě i moje vyčerpání dáváme příkrm Nutrilonu, který si oblíbí natolik, že se během pár týdnů úplně odstaví od mateřského mléka. Sice škoda, ale zato máme doma spokojenější, upovídanější miminko a méně vystresovanou matku. Koncem března, na Velikonoce, zkoušíme první příkrm mrkve, což má úspěch.
V dubnu pokračujeme s příkrmy zeleniny. Navíc se začal sám otáčet na bříško (hned po příchodu z očkování hexavakcínou) a podsouvá nožky, jako by už chtěl lézt a koncem měsíce už i couvá. Poprvé je večer hlídán a uložen ke spánku babičkou L. (byli jsme na svatbě), což jsme si pro velký úspěch zopakovali po dvou týdnech znovu. Vše proběhlo v klidu a bez problémů.
V květnu zařazujeme do Tomíkova jídelníčku i maso. Částečně příkrmy vařím, částečně kupuji ve skleničkách - úspěch má obojí. Do našeho programu zařazujeme i delší víkendové výlety do okolí, s termoskou s převařenou kojeneckou vodou a dětskou lahví a Nutrilonem v přebalovací tašce.
Červen je měsíc velkých změn! Maminka jde poprvé od porodu do služby a kluci to zvládají na jedničku. Poprvé jedeme do Brna sami autobusem. Pro málo místa v kočárku (a odřené lokty) přesedláváme do sporťáku. Poprvé jsme na týden v Brně (já mám školu, kterou stejně flákám) a užíváme si s prarodiči. Poprvé žužlá rohlík a kukuřičnou křupku. 8. června také nalézáme první řezák dole, za 3 týdny pak druhou jedničku. Začíná se trochu plazit, spíš poskakuje dopředu nebo dozadu, jde na všechny čtyři. Sám jde do překážkového sedu, ale podpírá se rukama. Více nutíme jiné tekutiny k pití, ale často neúspěšně. Koncem června začínám chodit na faru během kázání, abychom v kostele nerušili, získáváme tak nové přátele. V neposlední řadě se nám povede zorganizovat erasmácký sraz u nás doma a až na jednu jsme se sešli všichni. Akce má úspěch, zejména pak návštěva místního sklípku, ze které se motá nejedna hlava ještě následující den.
V červenci jsme poprvé byli na koupališti, což mělo velký úspěch. Víc než dětské brouzdaliště okupujeme bazén, Tomíkovi se ve vodě líbí. Podruhé jdu do služby, bezprostředně po ní zjišťujeme, že čekáme pro Tomíka sourozence, takže s prací je konec a začíná pro nás další rodinná kapitola. Po návštěvě Bětky a její rodiny jsme všichni nahromadě, Tomík to odnese horečkami, já zase kašlem na roztrhání. Po částečném vykurýrování jedeme na návštěvu do Německa, kde ale onemocní i taťka a Tomík se stále nemůže vyhrabat z teplot. Teploty řešíme prakticky celé léto, což vyvrcholí i odběrem krve, ve kterém se nic nenajde. Po návratu z Německa jde vidět miminko i na ultrazvuku, a tak oznamujeme novinku i rodině. Tomík dobře lozí po čtyřech.
V srpnu tráví dovolenou ve Znojmě prarodiče L. Užíváme léta, i když opravdu parného s teplotami přes 35°C, většinu času jsme na koupališti. Těhotenství na mě začíná být znát brzo. Tomík začíná sedět sám, dere se na kolena a následně i do stoje. Je to velký jedlík. Nejvíc ho zajímají "technické hračky".
Září po výborném prvotrimestrálním screeningu nepokračuje slavně, protože po svatbě kamarádky Aničky skončím s krvácením v nemocnici. Začíná druhý trimestr, který prožijeme spíše ve strachu o naši holčičku. Vinobraní si nakonec užijeme v rámci možností i s prarodiči L. Na vinobraní se také vyklubou dva horní řezáky, přesně po 3 měsících od těch spodních. Když jsem fit, chodíme ve středu na faru za ostatními maminkami a dětmi, což má celkem úspěch.
V říjnu gradují mé těhotenské potíže, vybírám antibiotika, progesteronovou podporu v megadávce a modlíme se, aby miminko vydrželo. Tomík mezitím dělá velké pokroky, chodí okolo nábytku, říká hlavně "tatat", "toto", ojediněle i "mamam", což se mnohdy stírá s "mňam". Rád jí sladké - jogurty, ovoce a pečivo.
V listopadu slavíme první narozeniny, které si maximálně užijeme všichni. Dostal spoustu krásných dárků, užil si dort a neloudil jiné jídlo okolo. Celé odpoledne byl moc hodný. Stále něco překládá, trénuje jemnou motoriku a povídá. Miluje cestování autobusem - ve středu chodíme za kamarády na faru, už si tam zvykl a rád si tam hraje. Stále lépe obchází nábytek a chodí za ruce.
Ani jsme se nenadáli a je tu Advent a prosinec. Byli jsme poprvé u zubaře, projel se na zubařském křesle a ukázal zoubky (na okamžik). Na Mikuláše dostal svoje první boty, které jsou mu sice velké, ale zvyká si dobře. Před Vánoci má vysoké horečky, které svádíme na zuby, protože hodně sliní. S touto teorií necháváme i fotit Dr. Sedláčkovou, před kterou hází jeden úsměv za druhým. Nakonec však vše vysvětluje nález v krku, protože má angínu, a tak vybírá svoje druhá antibiotika v životě. Naštěstí s rychlým efektem. Na Vánoce je už fit a svátky si moc užíváme. Stromeček ho zajímá jen z dálky, za to z dárečků a návštěv má velkou radost. Miluje vanilkové rohlíčky. Při štědrovečerní večeři mu tak chutnalo, že jsem mu musela přidat. 28. prosince navíc dobře dopadla i kontrola na gynekologii, zdá se, že hematom miminko nijak neomezil, naopak se částečně vstřebal a částečně rozpustil a vypadá to, že další průběh těhotenství není ničím ohrožen. Ke konci roku začíná Tomík sám chodit, jednou za 3 dny ukáže, že umí sám ujít 5 kroků a to mu stačí.
A co očekáváme od 2016? Bez debat je to v březnu další člen naší rodiny, Adélka. Bude to zápřah mít dvě děti 16 měsíců po sobě. Výzvy se nebojíme, respektive už s tím ani nejde nic dělat. Tomášek umí být náročný, ale které dítě ne. Nevím, na kolik si uvědomuje, kdo se skrývá v břiše, které mi hladí (a někdy do něj i plácá).
Ostatní plány jsou tak nějak v mlze. Rádi bychom se zúčastnili svatby Zuzky a Peťa, rádi bychom jeli někam na dovolenou a také bychom měli pohnout s venkovní rekonstrukcí, fasádou a zateplením.
Hlavně, když budeme všichni zdraví a spokojení.
Tak na 2016!
V lednu jsme konečně vystoupili ze stínu šestinedělí, sžili jsme se s miminkem a i když jsme pořád bojovali s rýmou, užívali jsme si rodinného života. Tomík se začal usmívat a také o sobě dávat znát, zvlášť když má hlad. Já často řeším, zda mám dostatek mléka. Jinak hodné miminko většinu večerů propláče. Poprvé jsme byli přes noc v Komárově u babičky - doma se dělal nový plynový kotel. S ním se vyřešilo teplo domova i ohřívání teplé vody, v čemž dodnes vidíme ohromné zvýšení kvality našeho života. Karma z koupelny šla do věčných lovišť.
Začátek února je ve smyslu laktační krize - nemám dost mléka, a tak půjčuju na pár dní elektrickou odsávačku, zobu homeopatika a snažím se rozkojit, což se na nějakou dobu daří. Z nepohyblivého miminka začíná být společenský tvor, který si hraje, má rád koupání a má svou oblíbenou hračku - včelku.
Březen je mezníkem v oblasti Tomíkova jídla - pro váhový úbytek, nespokojenost a v neposlední řadě i moje vyčerpání dáváme příkrm Nutrilonu, který si oblíbí natolik, že se během pár týdnů úplně odstaví od mateřského mléka. Sice škoda, ale zato máme doma spokojenější, upovídanější miminko a méně vystresovanou matku. Koncem března, na Velikonoce, zkoušíme první příkrm mrkve, což má úspěch.
V dubnu pokračujeme s příkrmy zeleniny. Navíc se začal sám otáčet na bříško (hned po příchodu z očkování hexavakcínou) a podsouvá nožky, jako by už chtěl lézt a koncem měsíce už i couvá. Poprvé je večer hlídán a uložen ke spánku babičkou L. (byli jsme na svatbě), což jsme si pro velký úspěch zopakovali po dvou týdnech znovu. Vše proběhlo v klidu a bez problémů.
V květnu zařazujeme do Tomíkova jídelníčku i maso. Částečně příkrmy vařím, částečně kupuji ve skleničkách - úspěch má obojí. Do našeho programu zařazujeme i delší víkendové výlety do okolí, s termoskou s převařenou kojeneckou vodou a dětskou lahví a Nutrilonem v přebalovací tašce.
Červen je měsíc velkých změn! Maminka jde poprvé od porodu do služby a kluci to zvládají na jedničku. Poprvé jedeme do Brna sami autobusem. Pro málo místa v kočárku (a odřené lokty) přesedláváme do sporťáku. Poprvé jsme na týden v Brně (já mám školu, kterou stejně flákám) a užíváme si s prarodiči. Poprvé žužlá rohlík a kukuřičnou křupku. 8. června také nalézáme první řezák dole, za 3 týdny pak druhou jedničku. Začíná se trochu plazit, spíš poskakuje dopředu nebo dozadu, jde na všechny čtyři. Sám jde do překážkového sedu, ale podpírá se rukama. Více nutíme jiné tekutiny k pití, ale často neúspěšně. Koncem června začínám chodit na faru během kázání, abychom v kostele nerušili, získáváme tak nové přátele. V neposlední řadě se nám povede zorganizovat erasmácký sraz u nás doma a až na jednu jsme se sešli všichni. Akce má úspěch, zejména pak návštěva místního sklípku, ze které se motá nejedna hlava ještě následující den.
V červenci jsme poprvé byli na koupališti, což mělo velký úspěch. Víc než dětské brouzdaliště okupujeme bazén, Tomíkovi se ve vodě líbí. Podruhé jdu do služby, bezprostředně po ní zjišťujeme, že čekáme pro Tomíka sourozence, takže s prací je konec a začíná pro nás další rodinná kapitola. Po návštěvě Bětky a její rodiny jsme všichni nahromadě, Tomík to odnese horečkami, já zase kašlem na roztrhání. Po částečném vykurýrování jedeme na návštěvu do Německa, kde ale onemocní i taťka a Tomík se stále nemůže vyhrabat z teplot. Teploty řešíme prakticky celé léto, což vyvrcholí i odběrem krve, ve kterém se nic nenajde. Po návratu z Německa jde vidět miminko i na ultrazvuku, a tak oznamujeme novinku i rodině. Tomík dobře lozí po čtyřech.
V srpnu tráví dovolenou ve Znojmě prarodiče L. Užíváme léta, i když opravdu parného s teplotami přes 35°C, většinu času jsme na koupališti. Těhotenství na mě začíná být znát brzo. Tomík začíná sedět sám, dere se na kolena a následně i do stoje. Je to velký jedlík. Nejvíc ho zajímají "technické hračky".
Září po výborném prvotrimestrálním screeningu nepokračuje slavně, protože po svatbě kamarádky Aničky skončím s krvácením v nemocnici. Začíná druhý trimestr, který prožijeme spíše ve strachu o naši holčičku. Vinobraní si nakonec užijeme v rámci možností i s prarodiči L. Na vinobraní se také vyklubou dva horní řezáky, přesně po 3 měsících od těch spodních. Když jsem fit, chodíme ve středu na faru za ostatními maminkami a dětmi, což má celkem úspěch.
V říjnu gradují mé těhotenské potíže, vybírám antibiotika, progesteronovou podporu v megadávce a modlíme se, aby miminko vydrželo. Tomík mezitím dělá velké pokroky, chodí okolo nábytku, říká hlavně "tatat", "toto", ojediněle i "mamam", což se mnohdy stírá s "mňam". Rád jí sladké - jogurty, ovoce a pečivo.
V listopadu slavíme první narozeniny, které si maximálně užijeme všichni. Dostal spoustu krásných dárků, užil si dort a neloudil jiné jídlo okolo. Celé odpoledne byl moc hodný. Stále něco překládá, trénuje jemnou motoriku a povídá. Miluje cestování autobusem - ve středu chodíme za kamarády na faru, už si tam zvykl a rád si tam hraje. Stále lépe obchází nábytek a chodí za ruce.
Ani jsme se nenadáli a je tu Advent a prosinec. Byli jsme poprvé u zubaře, projel se na zubařském křesle a ukázal zoubky (na okamžik). Na Mikuláše dostal svoje první boty, které jsou mu sice velké, ale zvyká si dobře. Před Vánoci má vysoké horečky, které svádíme na zuby, protože hodně sliní. S touto teorií necháváme i fotit Dr. Sedláčkovou, před kterou hází jeden úsměv za druhým. Nakonec však vše vysvětluje nález v krku, protože má angínu, a tak vybírá svoje druhá antibiotika v životě. Naštěstí s rychlým efektem. Na Vánoce je už fit a svátky si moc užíváme. Stromeček ho zajímá jen z dálky, za to z dárečků a návštěv má velkou radost. Miluje vanilkové rohlíčky. Při štědrovečerní večeři mu tak chutnalo, že jsem mu musela přidat. 28. prosince navíc dobře dopadla i kontrola na gynekologii, zdá se, že hematom miminko nijak neomezil, naopak se částečně vstřebal a částečně rozpustil a vypadá to, že další průběh těhotenství není ničím ohrožen. Ke konci roku začíná Tomík sám chodit, jednou za 3 dny ukáže, že umí sám ujít 5 kroků a to mu stačí.
A co očekáváme od 2016? Bez debat je to v březnu další člen naší rodiny, Adélka. Bude to zápřah mít dvě děti 16 měsíců po sobě. Výzvy se nebojíme, respektive už s tím ani nejde nic dělat. Tomášek umí být náročný, ale které dítě ne. Nevím, na kolik si uvědomuje, kdo se skrývá v břiše, které mi hladí (a někdy do něj i plácá).
Ostatní plány jsou tak nějak v mlze. Rádi bychom se zúčastnili svatby Zuzky a Peťa, rádi bychom jeli někam na dovolenou a také bychom měli pohnout s venkovní rekonstrukcí, fasádou a zateplením.
Hlavně, když budeme všichni zdraví a spokojení.
Tak na 2016!
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)