středa 25. února 2015

Leden a únor

Ta novoroční předsevzetí zase dopadají tak, že koncem února nemám ani čárku k lednu. No nic, jdeme dodělávat resty. Většina námi konaných aktivit se pyšní přívlastkem PRVNÍ. Takže co jsme podnikli: 

Poprvé jsme se vydali na návštěvu do Brna k (pra)rodičům na několik dní. Vesměs to byla mise úspěšná, neboť nás to vyvedlo z šedi všedních dnů a po našem příjezdu nás doma čekal nový kotel a zásobník na teplou vodu. Fňutík má v Brně od prarodičů koupenou novou postýlku, kterou plánujeme převézt k nám, neboť ta "naše" je půjčená a poputuje k dalšímu miminku. Poprvé jsme se setkali se spolužačkou Pájou a její čtrnáctiměsíční Karolínkou a pořádně jsme pokecaly. Poprvé jsem se vydala s kočárem MHD a to hned přes celé Brno, byli jsme poprvé u (pra)babičky. Poprvé jsme byli na procházce kolem Svratky a poprvé jsem zašla s Fňutíkem na nákup, jehož výsledkem jsou dva nové svetry. 

V domku, který do značné míry svépomocí rekonstruujeme, jsme poprvé přivítali několik návštěv. Janeček a Madla od kamarádky Elišky se hned při vstupu ptali, jestli máme nějaké hračky a vydrželi si hrát s miminkovskými chrastítky po celou dobu. V únoru jsme taky přivítali moje kolegyně, díky kterým jsem si na malou chvíli zasteskla po práci, budování kariéry a nočních službách. Z jejich dárků (3 lahve vína) se moc těším, ale dám si, až přestanu kojit. Pozvání k nám přijaly i moje poutnice z cesty do Santiaga, zavzpomínaly jsme a sdělily si novinky. Poprvé u nás také přespali moji rodiče a dělali nám společnost. Velkou výzvou bylo pozvání na oběd našeho kamaráda a kněze, který nám křtil Fňutíka. Pokud vím, oběd mu chutnal, považuju to za svůj úspěch.

Co se týče Fňutíkova vývoje, tak tady je těch poprvé hodně, protože každý den vidíme nějaký pokrok. Od dvou měsíců piluje svoji "řeč" a stále častěji se tu ozývá "gggg", "agúúú", "abúúúú", "hehe", "bbbb" a "aúúúúú". Miluje, když mu dávám pusu, a hraje si s mými prsty. Je neuvěřitelně nenasytný. Přežili jsme kojící krizi s odsávačkou na mléko a homeopatiky, snad každý týden si říkáme, že má růstový spurt. Má své oblíbené hračky. Největší oblibě se těší včelka s kytkou od Lamaze, do které bouchá pěstičkami a také se jí chytá. Má rád i chrastící kroužky, které bere do rukou, když mu je podáme, a králíka, který má na břiše zrcátko (tomu říkáme Čestmír). Když ho překulím na bříško, tak hezky pase koníky, často má tendenci si při tom dávat ruce podél těla, což se snažím korigovat. Zatím jsem jednou zachytila situaci, kdy se překulil ze zad na bok - to byl bez plínky při přebalování. Stále bojujeme s rýmou, ale už jsme odbourali odsávačku na vysavač, abychom tu hlenotvorbu ještě více nepotencovali. Byli jsme na poslední kontrole kyčlí, což dopadlo dobře. Při té příležitosti jsme se setkali s Mili a její Madlenkou, která je o 8 týdnů mladší. Náš junior vedle ní vypadal jako obr. Vyzkoušeli taky poprvé hexavakcínu, po které Fňutík prakticky jen spal a v noci si poprvé ochutnal Nurofen kvůli horečce.  Celkově vyrostl a zesílil, je z něj velký chlap s 62 centimetry a 5600 gramy. 

Tak jsem zvědavá, co nás čeká poprvé v dalších měsících.