středa 14. října 2015

Další (po)kroky

Našemu malému miminku do oslavy prvních narozenin zbývá pouhý měsíc. Asi se budu opakovat, ale fakt to strašně letí. My už řešíme, čím ho potěšíme na narozeniny, jakou oslavu uspořádáme a koho vlastně pozveme. Největší narozeninový dárek už slouží nyní. Využili jsme příležitosti, kdy mi bylo celkem dobře a troufla jsem si na výlet do Brna, a pořídili jsme novou autosedačku, protože z vajíčka už mu končetiny přečuhovaly na všechny strany. Britax-Romer Advansafix nás mile překvapil designem, cenou i faktem, že bude sloužit (snad) až do 36 kg. Tomin je v něm spokojený a cestování autem si teď víc užívá. No a nakonec se nám jej podařilo bezpečně nainstalovat do isofixů našeho 12 let starého auta. Spokojenost všech. 

Začala jsem se poohlížet po nějakém dobrém tipu na dort. Tominovi se snažím už do jídelníčku přidávat stále více nových jídel, každopádně bych ráda dort takový, abych nebyla nervózní z toho, že mu bude špatně, až spořádá velký kousek. Určitě bude z jogurtu, ovoce, piškotu. Ten správný recept jsem ještě neobjevila. 

Na samostatný článek by vydaly všechny pokroky. Chodí okolo nábytku s takovým přehledem, že čekám, kdy už se rozejde sám. S tím určitě souvisí nákup prvních botiček. Zatím jsem to ale blíže neřešila. Všude si stoupá a na všechno dosáhne. Nejvíc mě překvapilo, jak si kluk v nestřeženém okamžiku z našeho jídelního stolu podal sáček s rohlíky (na hranu stolu taktak dosáhne), sáček rozbalil a bez okolků se do jednoho z rohlíku pustil. Začíná mít pocit, že je samostatná jednotka. Uvidíme, jak dlouho mu to vydrží. 

S obrovskou radostí pozoruju, jak se začlenil do partičky malých kluků na mikulášské faře, kam chodíme jednou týdně. Starším klukům (rozuměj tříletým) sice občas bere hračky, ale jinak je fajn, že se dětí nebojí, že se umí v již poznaném prostředí odpoutat od maminky a že se snaží s ostatními dětmi komunikovat. A já tam chodím moc ráda i kvůli tomu, že jsem si tu konečně našla nějaké kamarádky.

Letí to i co se týče druhého těhotenství, i když tam bych možná ocenila ještě vyšší tempo - nyní jsme v běhu 19. týdne. Už druhý týden cítím slabé pohyby, což rozhodně přidá po psychické stránce. Stále ale převládají potíže s velkým hematomem, který naštěstí nezasahuje ani do placenty ani neohrožuje vývoj miminka -tedy alespoň zatím. Už mám za sebou krátké období, které jsem proležela v posteli, zatímco muž se staral o kluka a o domácnost. Snad už to bude jen dobré a naši holčičku donosíme až do termínu, který mám v březnu.